Na domácí půdě: básně Jaroslava Vrchlického, Volume 38Eduard Valečka, 1888 - 124 pages |
Other editions - View all
Common terms and phrases
azur Báča Ballady Báseň Básně Betlém cizáku v plen čas Čecha 50 dál drží nymfu nahou dumy duši faun starý Hanuman Heyduka hnizda Hradčan hroznech hvězd chví chýlí jabloň jara jenž jež juž kašny kéž kmit kotel kouř květ Květná neděle květu květy kvítí Labe lesy Lešetínský kovář leží meč město míhá můj naděj nahou v svých necht než noci Ó krev ó pozor Ó ven ó zrada okna pár Pastel píseň písně písni ples Praha přec před přes půl rmut sám sladký smaragd směsi sněhu sníh snů srdce sterých střemchy Svatopluka Čecha svět svěží svit svítí svých ramenech šperk štěstí štír teď těch ticho úsměv vás Ven z loží Vetchá babka větrem vlast padá cizáku vlasti Vlaštovičky vrah je vedle Vrchlického 50 vře vše všecko vůně zář země zněl zní zpívá zřel zří zřídel zřím zvonů žití život
Popular passages
Page 51 - zlatá jiskra vzňata. A barev bakchanálem vzpláti chvátá ten obraz hradu, ztopen v jas a třpyty ; co mořem plamenů plá azur sytý, noc v hlubině se valí cernošatá. A obraz Hradčan zářící a skvělý , jak fáta morgana se ze tmy noří, jak v staré slávy oživly by lesku.
Page 128 - a jiné básně od Sv. Čecha 50 kr. XXXI. Poslední rusalka. Od Karla Legera 60 kr. XXXII. Šumavský Robinson. Od Elišky Krásnohorské 60 kr. XXXIII. Písničky. Od Ladislava Quise
Page 32 - žíhán. A často znaven prací, nudou stíhán se vrhnu ve hlučící vaše moře, kde radost, úzkost, naděj, vzruch a hoře se vlní v jedné bezstarostné směsi. Vy ulice mi nahradíte lesy i hukot oceánu, neb z vás svítí vře, volá ono, po němž
Page 51 - A obraz Hradčan zářící a skvělý , jak fáta morgana se ze tmy noří, jak v staré slávy oživly by lesku. Ó poutníku, jenž jdeš tu osamělý, ten západ chvíli měj za novou zoři, na chvíli ulev zoufalému stesku!
Page 38 - se ozýval tu kdysi po schodišti, tu frak se tmí, tam uniforma blýští a parfumy je plný kolem vzduch, tu kavalír, jsa dvorným rytířem, se kloní k dámě, která vějířem ho odhnala jak roj dotěrných much; však úsměv tlumen oka zářnou vlahou dí: Žiješ v
Page 31 - vítr řinčí okny, svítilnami, ať pusté ticho roztáhne se vámi, jež stráže krok neb hovor chodce ruší, vy, ulice, vždy jednu máte duši, již miluju ve sterých zjevů masce! Vy shonu, vřavě, nenávisti, lásce a snahám těch, jenž v domech vašich bydlí,
Page 55 - Tu salon, jídelna tam, vše tak vlídné, krok tlumen koberci i po pavlači, zde budoir a za ním ještě sladší kout lásce schystán, tiché hnízdo klidné. Zde cesty cíl. Jak ptáče zapadává po vyzpívané písni do obilí, tak jejich život v tento kout se chýlí, kam v blahu klesne vedle hlavy hlava. A sladkou ňader
Page 102 - mlčící a přec výmluvný svědku dnů lepších, moci, velkosti a slávy, ó rovno tobě z dějin velkých předků plá jiné oko nám v kout ňader tmavý. Jak výčitka tak leká nás a děsí a ptá se: čím jste byli dřív, čím teď? Je stále zřím, ať v sluch mi hučí lesy, ať vzdech můj chytá
Page 106 - mře neb hladem stůně, sbor Eumenid ve vašem lůně se skrývá, avšak nedřímá, pozlátkem lidskosti jen tají se děs váš zhouby na pokraji — ó dokažte mu, že jest bájí, než na dveře nám zahřímá! Ó
Page 44 - skutečnost av ní náš život mladý. — 45 — V ten kotel, v kterém míchá alchymista budoucnost, čím jsou holubic těch křídla, jichž rozlet na pouť mystickou se chystá, kde věčná láska otvírá svá zřídla ku andělů a hvězd jásavé písni, kde života kal duši nepotřísníV Av myšlenkách u okna dlouho stoje zřím starý problém v